|
|
Zhodnocení činnosti organizace Maternity Foundation ve vybraných rozvojových zemích
Pleskačová, Dorota
Práce pojednává o činnosti neziskové organizace Maternity Foundation v rozvojových zemích, která se snaží snížit míru mateřské a novorozenecké úmrtnosti ve světě. Využívá k tomu inovativní vzdělávací aplikace, aby tak zajistila dlouhodobě udržitelný rozvoj. Cílem této bakalářské práce je zhodnotit jejich úsilí a na základě vybraných rozvojových zemí porovnat výsledky a identifikovat možné odlišnosti. V teoretické části je představen neziskový sektor a význam neziskových organizací. Dále jsou představeny metriky, prostřednictvím kterých bude hodnocen vliv neziskové organizace. Praktická část se věnuje kategorizaci rozvojových zemí, pomocí které budou určeny vhodné země ke komparaci. Následuje vyhodnocení činnosti Maternity Foundation a seznam s doporučeními, které by mohly přinést ještě větší dopad na snížení mateřské a novorozenecké úmrtnosti.
|
|
|
Zhodnocení plnění Cílů udržitelného rozvoje zaměřených na zdraví v zemích s nízkým příjmem
Ratajová, Natalie ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Preis, Jiří (oponent)
Práce zkoumá úspěšnost naplňování Cílů udržitelného rozvoje (dále SDGs) na příkladu 46 států skupiny Nejméně rozvinutých zemí světa. Konkrétně se práce zabývá SDGs věnovaným zdraví - SDG 3.1. a SDG 3.2. a jejich indikátorům. Na základě výzkumných otázek jsou představeny klíčové strategie pro dosažení cílů ve sledované skupině zemí. Následuje hodnocení vybraných ukazatelů a jejich indikátorů, ze kterých je v rámci poslední výzkumné otázky vybráno šest nejúspěšnějších zemí (zemí s největším pokrokem v rámci nejhůře naplňovaného indikátoru). Na jejich příkladu jsou představeny zavedené intervence, které zemím nejvíce pomohly. Motivací k tomuto zaměření práce je aktuálnost a nezpracovanost tohoto tématu. SDGs jsou nyní ve své polovině a málokterá literatura se věnuje analýze mnou zvoleného SDG 3 ve vybrané skupině Nejméně rozvinutých zemí světa. Text vychází z poznatků představených SDGs a jejich kontextu ve sledovaných zemích. Pro potřeby práce bylo zpracováno množství dat z různých datových zdrojů, z nichž byly vyhodnocovány výzkumné otázky. Práce potvrdila zlepšení hodnot ve sledovaných indikátorech SDGs v Nejméně rozvinutých zemích světa. Byl však zaznamenán velký rozdíl v plnění SDGs v rámci vybrané skupiny a rozdílný přístup v zaváděných intervencích indikátoru mateřské úmrtnosti v šesti...
|
|
|
Kojenecká úmrtnost v mezinárodním srovnání
Novotná, Veronika ; Pechholdová, Markéta (vedoucí práce) ; Fiala, Tomáš (oponent)
Cílem této práce bylo analyzovat podrobná data o vývoji kojenecké úmrtnosti pro různé země a jejich srovnání. Země byly vybrány z několika částí Evropy tak, aby byla zajištěna kvalitní data pro analýzu. Zkoumány byly různé složky kojenecké úmrtnosti s ohledem na dostupnost dat a kojenecká úmrtnost podle pohlaví. Srovnání mezi vybranými zeměmi bylo provedeno na základě různých měr variability. Z velké části se práce zabývá také kojeneckou úmrtností v závislosti na vyspělosti země. Pomocí regresní a korelační analýzy byla zjištěna závislost kojenecké úmrtnosti na různých determinantech, u nichž byl předpoklad, že vysvětlují část variability kojenecké úmrtnosti. Mezi zvolené determinanty patří například HDP na obyvatele, míra nezaměstnanosti nebo naděje dožití.
|
|
|
COMPARISON OF MORTALITY STRUCTURE BY AGE IN THE REGIONS OF THE WORLD HEALTH ORGANIZATION
Sabó, Martin ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pachlová, Tereza (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá porovnáním struktury úmrtnosti podle věku a zahrnuje 194 členských zemí Světové zdravotnické organizace. Cílem práce je konfrontace vývoje úmrtnosti v těchto státech za pomoci jednotlivých úmrtnostních charakteristik. Na jejím začátku jsou definovány demografické pojmy a ukazatele, zdroje dat a metodika výpočtu. Za hlavní zdroj dat byla použita databáze Světové zdravotnické organizace a Světové banky, přičemž všechny země byly rozděleny do šesti světových regionů. Druhá kapitola je věnována vybraným typem úmrtnosti, konkrétně novorozenecké a kojenecké, úmrtnosti dětí do 5 let, dále mateřské úmrtnosti a úmrtnosti dospělých. Po ní se práce zaměřuje na střední délku života 0 a 60 ročních s rozlišením pohlaví. Poslední kapitolou je část věnovaná optimálnímu důchodového věku ve vybraných státech. Závěr výše uvedené vhodně spojuje a i díky tomu v něm najdeme ucelené informace o rozdílnosti úmrtnosti prakticky na celém světě.
|
host ::
RSS.